Strmé stoupání Pekařské ulice činilo tramvajové dopravě již v minulosti nemalé potíže a komplikovalo i dopravní situaci osobních a nákladních automobilů. Návrh, který měl tuto situaci řešit, byl součástí projektu tzv. rychlé tramvaje. Jeho podstata spočívala ve vybudování tunelu pod špilberským kopcem, který by spojoval spodní část Pekařské ulice s ulicí Joštovou. Celková délka navrhované trasy byla 650 metrů a rozměr tunelu měl dosahovat 10 metrů šířky i výšky. V první fázi realizace tohoto díla byla v roce 1978 zahájena z Pekařské ulice ražba průzkumné tzv. levé patní štoly. Po provedení necelých 500 metrů plánované trasy byl celý projekt roku 1979 zastaven. Jaké důvody k tomuto rozhodnutí vedly, není přesně jasné, ale zřejmě se priority tehdejšího plánování přesunuly do jiných oblastí a projekt rychlé tramvaje ztratil na aktuálnosti. Z celého projektu zůstala pouze nezastavěná proluka na Pekařské ulici a na jejím konci při úpatí svahu vstup do opuštěné štoly zarůstající křovím.

Výztuž z ocelových profilů a železobetonových desek je zčásti zkorodovaná a částečně deformovaná tlakem mohutného nadloží. Na stěnách betonových desek svítí bílé krasové útvary sintrových náteků, které se tu následně vytvořily, další tvoří jezírka na skalním podkladě. Na první pohled je však zřejmé, že práce při ražení štoly vyžadovala značné úsilí, což potvrdili i pamětníci této zvláštní stavby.

Tramvajová štola pod Špilberkem patří dobou svého vzniku k nejmladším podzemním stavbám, které byly ve skalním masivu špilberského kopce provedeny. Její osud je však dnes těžko odhadnutelný. Přestože záměr vést trasu tramvaje skalním masivem Špilberku je stále otevřený a někdy v budoucnu snad k němu i dojde, je otázka, zda může být stávající štola k tomuto záměru využita.