Kryt Denis

Jeden ze základních lidských pudů, který nutí člověka chovat se způsobem zajišťujícím přežití v případě jakéhokoliv nebezpečí, je pud sebezáchovy. Od samého počátku lidstva hledal člověk úkryt před nepřízní osudu v místech, kde se cítil v bezpečí a která mu zajišťovala ochranu před nejrůznějšími přírodními či společenskými nástrahami.

Dvacáté století s nebývalým nástupem vědecko-technického rozvoje vneslo do válečné strategie nový pojem. Použitím “zbraní hromadného ničení” a rozvojem leteckého průmyslu se ochrana obyvatelstva soustředila na budování protileteckých a později i protiatomových krytů. V Brně byl jedním z nich kryt pod Petrovem zvaný „Denis“. Nachází se ve skalním masivu petrovského kopce a jeho prostory z větší části leží pod plochou kapucínských zahrad.

Jde o soustavu navzájem kolmých chodeb na ploše tvaru obdélníka o rozměrech přibližně 85 x 60 m s několika vstupy a množstvím nouzových východů. Klenuté chodby, ražené ve skále s cihelnou vyzdívkou, mají nejčastější rozměr cca 3 x 3 m a jejich celková délka dosahuje i s únikovými štolami zhruba 900 metrů. V případě atomového výbuchu bylo možno v tomto krytu přežít až 4 dny. Je soběstačný, co se týká vody, elektřiny i dýchatelné směsi a pokud jsou v něm uloženy zásoby, i stravy. V tomto stísněném prostoru se mohlo naráz ukrýt až 3 000 obyvatel. Jedinou psychickou podporou uvnitř chodeb byl rozvod rozhlasu po drátě.

Dnes slouží dlouhé a prázdné chodby pouze jako depozitář části kamenných prvků ze zničené Královské kaple, která kdysi stála na rohu Veselé ulice a Dominikánského náměstí.